Jak na mluvení

Každé dítě je jiné, proto neexistuje žádná jasně stanovená věková hranice. Můžeme si ale vymezit ve vývoji řeči alespoň přibližně určité mezníky. Od narození se dítě projevuje křikem, dává tímto prostředkem najevo vše – radost, únavu, hlad, strach atd. Kolem 6. týdne života je křik již citově zabarvený a můžeme u dítěte pozorovat také první zvuky podobné hláskám nebo slabikám. Důležitým obdobím ve vývoji řeči je doba okolo 6. měsíce, kdy dítě tedy napodobuje zvuky ve svém okolí a reaguje na své okolí. Před dovršením prvního roku života, tedy asi v 10 měsících již dítě začíná rozumět mluvené řeči a jednoduchým větám. V jednom roce se u dítěte objevují první slova. V dalším vývoji již dítě opakuje slova, která zachytí ve svém okolí a kolem 2. roku života dokáže formulovat samo jednoduché věty. V následujících obdobích dochází u dítěte k výraznému rozvoji slovní zásoby a rozvoji řeči. Kolem 4. roku mluví dítě již v souvětích. Vývoj by měl být završen před nástupem do školy, kdy by dítě mělo být schopno samostatně se vyjadřovat. Měla by být také upravena artikulace, tedy vyslovování hlásek by mělo být již ustálené.

Řeč (tedy mluvení) u dítěte rozvíjíme už od narození tím, že na dítě mluvíme, vše kolem nás komentujeme. Samozřejmě je důležité naši komunikaci také přizpůsobit dítěti. Pokud naše dítě teprve začíná tvořit věty, měli bychom na něj hovořit v jednoduchých větách, aby nám dobře porozumělo. Rozvoj komunikace dobře podporuje také čtení pohádek, zpívání, prohlížení obrázků a komentování při hraní.

Každé dítě je neopakovatelnou individualitou. Proto potřebuje také obrovské vnímání a citlivost ze strany rodičů, jejich laskavou a trpělivou péči. Nejdůležitější je si uvědomit, že žádná hračka nenahrazuje rodiče. Ba naopak. Rodič ukazuje dítěti, různé funkce hračky, popisuje její barvy a tvary. Mějte na paměti, že se dítě nejlépe učí nápodobou. U zvukových hraček rodič dítěti postupně zvuky zapíná a svým hlasem opakuje, co hračka říká. Může i více rozvinout povídání a popis významu jednotlivých sdělení hračky. Pokud to jde, doporučuji i vysvětlení důvodu proč to hračka říká. Důležité je dávat dítěti nové podněty k poznání. Pro mnohé rodiče je zvuková hračka impulsem, nechat dítě s hračkou o samotě – má kamaráda a ještě mluví, rodič má čas pro sebe. Opak je pravdou. Při výuce se zvukovou hračkou je nutná spolupráce s rodičem, který by měl mít dohled nad správnou artikulací a opravovat chyby ve vyjadřování. Zlozvyk se odstraňuje někdy hůř než vada.

Dítě zpočátku používá k označování věcí především citoslovce. Reagujte na tyto impulsy ze strany dítěte. Je vhodné užívat v komunikaci jak označení, které používá dítě, tak také správné označení věci. Dítě ukáže na auto a řekne: “Bm, bm.” Abychom u dítěte rozvíjeli komunikaci, řekneme: “Ano, správně, to je bm, bm, auto.” Jakmile budete mít úspěch, nešetřete chválou! Vývoj řeči je velmi individuální. Pokud se ovšem u dítěte ani před 3. rokem věku neobjevují jednoduché věty a řeč je stále nesrozumitelná (dítě užívá v komunikaci jen citoslovce ), je vhodné vyhledat logopeda.

Období kolem věku 3 let je pro dítě velmi náročné zvláštně po řečové stránce. Dochází k prudkému rozvoji řeči a slovní zásoby. Právě v tomto období se u dětí mohou objevit například projevy koktavosti. Pokud se koktavost v tomto věku projevuje jako občasné “zaškobrtnutí” v řeči, když chce dítě sdělit mnoho informací najednou, pak není nutné toto nějak výrazně řešit. Pokud by bylo zadrhávání v řeči (opakování např. prvních slabik) ovšem výrazné a přetrvávající, pak je nutné vyhledat logopeda. Kolem 4. roku dítěte by měla být také upravena artikulace, tedy vyslovování hlásek by mělo být již ustálené. Náprava výslovností hlásek (K, L, R, Ř) se začíná řešit mezi 4,5. – 5. rokem věku.

Výuka cizích jazyků u malých dětí je v poslední době především moderním trendem. Názory na toto téma jsou různé. Musíme si ale uvědomit, že u dítěte se hlavní vývoj řeči (mateřštiny) odehrává přibližně do 6 – 7 let, kdy se formují jednotlivé hlásky a rozvíjí se i slovní zásoba. Při výuce cizího jazyku, který má zcela odlišnou výslovnost, je potřeba postupovat opatrně a slova v cizím jazyce přidávat až bude mít dítě tyto slova zafixované v jazyce mateřském.